Drezura je jednou ze tří jezdeckých disciplín zařazených na olympiádě. Během drezurní soutěže dvojice jezdec-kůň provádí sestavu cviků různé obtížnosti v drezurním obdélníku. Hodnotí se provedení, přesnost i poslušnost. Důležitý je celkový estetický dojem.
Krása pro oko
Drezurní soutěž zahrnuje sestavu cviků různé obtížnosti, odpovídající dané úrovní soutěže. Cviky se provádějí ve všech chodech – kroku, klusu a cvalu, hodnotí se i zastavení a zacouvání. Důležitá je přesnost a kvalita provedení, soulad dvojice, poslušnost koně.
Drezura by měla být krásná na pohled! Drezurní projev by měl být klidný a uhlazený. Žádné přehnané pobídky, hlasité zvuky nebo extrémní pohyby nejsou žádané. I proto drezuru hodnotí rozhodčí nebo skupina rozhodčích.
Hodnocení je subjektivní
Rozhodčí hodnotí každý ze sestavy cviků zvlášť, přičemž 10 bodů je maximum. Desítky jsou však velmi vzácné. Body jsou zapisovány do karty ke každému cviku, kde se může objevit i slovní hodnocení nebo doporučení. Po dokončení sestavy se výsledek sečte a převede na procenta. Procento říká, jak úspěšně dvojice zajela drezurní úlohu od jejího hypoteticky dokonalého provedení – neporovnává tedy jednotlivé účastníky mezi sebou, ale srovnává je k ideálnímu stavu. Čím vyšší je dosažené procento, tím lepší vyhlídky na přední umístění v soutěži. Celkové hodnocení drezurní zkoušky 70 % a více se považuje za velmi dobré, hodnocení 60-70 % se považuje za dobré. A co vlastně rozhodčí konkrétně sledují? Pohyb koně, jeho shromáždění, podsazení, symetrii, rytmus, akci končetin, přilnutí, pobídky a působení jezdce, kontakt s udidlem, přesnost a další a další aspekty. Zkrátka je toho opravdu hodně, na co se oko rozhodčího musí soustředit.
Drezurní soutěže
V drezuře jsou vypisovány soutěže různých obtížností. V těch nejlehčích dvojice předvádí základní jízdárenské cviky, v nejtěžších, např. olympijských soutěžích nebo Grand Prix, jsou na pořadu ty nejnáročnější cviky jako jsou piruety, přeskoky a další. Obtížnost je dána nejen obtížností jednotlivých cviků, ale i jejich řazením.
Drezurní obdélník
Drezurní soutěž se koná na drezurním obdélníku s pískovým nebo travnatým povrchem. Standardní drezurní obdélník má rozměry 20 x 40 m, ale obdélník pro vyšší soutěže je o něco delší a má rozměry 20 x 60 m. Ten je ohraničen nízkým plůtkem, zpravidla bílé barvy a po jeho obvodu jsou umístěna v určených místech písmena. Ty označují místa změn cviků. Právě přesnost provedení cviků v konkrétním místě je jedním z úskalí drezury.
Drezura jako módní přehlídka
Drezura je právem považována za jednu z nejstarších jezdeckých disciplín a jako taková velmi dbá na etiketu oblečení jezdce a výstroj koně. Obojí je pevně zakotveno v pravidlech národních jezdeckých federací i v pravidlech FEI. Nedodržení pravidel může mít za následek značnou penalizaci nebo i vyloučení ze soutěže. Jezdec musí obléknout vysoké kožené jezdecké boty v černé nebo hnědé barvě, bílé jezdecké kalhoty, košili s vázankou a podle úrovně soutěže jezdecké sako nebo drezurní frak. Na hlavě se nosí jezdecká bezpečnostní přilba, v určitých situacích je povolen cylindr, nezbytné jsou bílé jezdecké rukavice. Drezurní bičík a jezdecké ostruhy jsou přesně definovány. Pravidla striktně upravují i výstroj koně, jsou definovány typy udidel, uzdeček a nánosníků. V drezurních soutěžích se užívají speciální drezurní sedla uzpůsobená sedu drezurních jezdců.
Naleštěný kůň
Drezurní soutěže jsou malou přehlídkou krásy. Koně jsou na soutěžích vždy krásně upravení a vyčištění, často se na srst používají lesky, dovolují-li to pravidla i s glitry. Samozřejmostí jsou upravené ocasy a hřívy. Tradiční je zaplétání hřívy do „bobíků“ – to jsou tenké prameny hřívy spletené do copánků a umně složené do malého „bobíku“ na hřebeni krku. Takto zapletená a hříva dá krásně vyniknout horní linii krku, a dokonce lze pomocí bobíků opticky horní linii tvarovat. Drezura je prostě krása pro oko.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
